|
ING Renault F1 Team
ZALOŽEN: |
1976 |
| PRVNÍ GP: | GP Velké Británie 1977 |
| PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ: | GP Francie 1979 |
| NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: | 1. místo (2005, 2006) |
| POČET GP: | 227 |
| VÍTĚZNÝCH GP: | 33 |
| POČET BODŮ: | 976.00 |
| ŠÉF: | Flavio Briatore |
| TECHNICKÝ ŘEDITEL: | Bob Bell |
| ŠÉFKONSTRUKTÉR: | Tim Densham |
| JEZDCI: | Nelson Piquet jr., Fernando Alonso |
| TESTOVACÍ JEZDEC: | Lucas di Grassi, Rmain Grosjean, Sakon Yamamoto |
| VŮZ: | Renault R28 |
| MOTOR: | Renault V8 RS28 - 90° |
| PNEU: | Bridgestone |
| ADRESA: | Renault F1 Whiteway Technical Centre Enstone Oxon OX 4EE England |
Po dvou mistrovských titulech z let 2005 a 2006 zažil Renault v následující sezóně ústup ze slávy. Proto si do roku 2008 francouzský tým připravil motto Zpátky do budoucnosti. A aby své předsevzetí dokázal naplnit, přitáhl zpět ztraceného syna Fernanda Alonsa, který by měl být hlavním hnacím motorem návratu Renaultu na absolutní vrchol. Vedle španělského dvojnásobného mistra světa, který své tituly vybojoval právě v barvách Renaultu, se do druhého kokpitu letošního monopostu R28 posadí mladý talentovaný jezdec Nelson Piquet jr., který má za sebou jednak úspěšnou sezónu 2006 v sérii GP2 a titul jejího vicemistra, jednak bohaté zkušenosti z testování pro Renault v roce 2007.
Flavio Briatore si při stavbě nového týmu dal jasný cíl - vytvořit hierarchii se zřetelně vymezenou týmovou jedničkou a bezkonfliktním prostředím. Poučením mu přitom byla situace nezdravého soutěžení Lewise Hamiltona a Fernanda Alonsa v týmu McLaren-Mercedes, odkud po promarněném trojboji o třetí titul v řadě španělský šampión předčasně odešel, aby se vrátil k Renaultu, kde mu vůdčí roli v týmu garantovali.
Renault je znám ve světě formule 1 jako tým s vysokou efektivitou vynakládaných prostředků. Disponuje středně velkým rozpočtem a také množství jeho zaměstnanců zdaleka nedosahuje počtu nejbohatších týmů jako Ferrari nebo Toyota. A to si sám vyvíjí a vyrábí jak šasi, tak i motory. Pohonné jednotky navíc dodává týmu Red Bull Racing.
Pro letošní novinku R28 si Renault připravil dvě premiéry. První se konala 21. ledna 2008 na okruhu ve Valencii, kde se uskutečnil v rámci předsezónních testů skromný roll-out bez velkých oficialit. Premiéra se ovšem nečekaně zkomplikovala. Původně chtěl Fernando Alonso usednout do nového monopostu Renault R28 již dopoledne. Rozhodnutí francouzské stáje ale znělo jednoznačně: Na trať se vyjede, až se rozplyne hustá mlha. Toto rozhodnutí podpořilo i španělské vedení trati, protože nízká viditelnost byla pro jízdu po okruhu příliš nebezpečná. Po několika hodinách vyčkávání v garáži se dvojnásobný mistr světa i jeho staronový tým dočkali. Po poledni se nad okruhem ve Valencii částečně rozjasnilo a Fernando Alonso mohl odkroužit prvních 39 kol s novým monopostem.
Mediální prezentaci typu R28 připravil Renault až na 31. ledna do Paříže. Při slavnostním odhalení nového vozu bylo oficiálně potvrzeno, že jezdeckou dvojici francouzské stáje tvoří dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso a Nelson Piquet jr., že hlavním sponzorem zůstává ING, čímž bylo dáno neměnné barevné provedení R28. Ani v zákulisí nenastaly zásadní změny a tým dál povede zkušený Flavio Briatore.
Nový Renault R28 opticky nepředstavuje velkou revoluci. Základními tvary připomíná svého předchůdce R27 a vylepšuje jej především v detailech, což by mělo přinést zlepšení ve vzájemné součinnosti šasi a pneumatik Bridgestone, v níž spočívala největší slabina loňského modelu. Ze změn je nejmarkantnější instalace zdvojeného předního křídla v duchu současného trendu, o něco širší nos a odlišně tvarované bočnice stejně jako krytování motorového prostoru. Jak se však ukázalo během následných testů, problém s přilnavostí se technikům nepodařilo zcela odstranit, a tak se nový vůz brzy dočká modernizovaného zavěšení zadních kol, pravděpodobně od letošní první evropské velké ceny ve španělské Barceloně.
Z historického pohledu patří Renault k nejvýznamnějším týmům, které kdy vstoupily do mistrovství světa formule 1. Francouzi zahájili v 70. letech minulého století nástup přeplňovaných motorů a přestože se v éře turba titulu mistra světa nedočkali, průkopnictví jim z tohoto období už nikdo nesebere. Neméně významné bylo jejich působení v roli dodavatele pohonných jednotek týmům Williams a Benetton. Po krátké odmlce na konci 90. let se tovární tým Renaultu vrátil do formule 1 v roce 2002, kdy převzal stáj Benetton a po čtyřech sezónách z ní učinil nejlepší tým ve startovním poli. Mistrovský titul mezi konstruktéry získal v letech 2005 a 2006. Následující přehled zahrnuje i působení týmu Benetton ve formuli 1, jehož se Renault stal nástupcem.
1977 Renault v lednu potvrzuje úmysl stoupit do formule 1, v květnu byl představen projekt a v červnu začaly testy vozu RS01, který debutoval při GP Velké Británie. Renault nasadil jediný vůz, pilotovaný Jeanem Pierrem Jabouille, který absolvoval 5 GP, nicméně bez bodového zisku.
1978 Vůz RS01, jezdec Jean Pierre Jabouille, zisk 3 bodů a 12. místo v poháru konstruktérů
1979 Vůz RS01, později RE10, jezdci Jean Pierre Jabouille a René Arnoux, celkem 26 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů. Při GP Francie získal Jabouille první vítězství Renaultu v F1.
1980 Vůz RE20, jezdci Jean Pierre Jabouille a René Arnoux. 3 vítězství, celkem 38 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1981 Vůz RE20, později RE 30, jezdci René Arnoux a Alain Prost. 3 vítězství, celkem 54 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů
1982 Vůz RE30B, jezdci René Arnoux a Alain Prost. 4 vítězství, celkem 62 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
1983 Vůz RE40, jezdci Alain Prost a Eddie Cheever. 4 vítězství, celkem 79 bodů a 2. místo v poháru konstruktérů.
1984 Vůz RE50, jezdci Patrick Tambay a Derek Warwick. Celkem 34 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů.
1985 Vůz RE60, jezdci Patrick Tambay a Derek Warwick. Celkem 16 bodů a 7. místo v poháru konstruktérů.
1986 Benetton vstupuje do F1, když přepírá tým Toleman. První vůz nese označení B186 a je vybaven motorem BMW. Jezdecké duo tvoří Gerhard Berger a Teo Fabi. Berger v GP Mexika získává pro tým první vítězství. Tým celkem získává 19 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů.
1987 Vůz nese označení B187 a je vybaven motorem Ford, jezdci Thierry Boutsen a Teo Fabi. Celkem 28 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů.
1988 Vůz B188 s motorem Ford, jezdci Thierry Boutsen a Alessandro Nannini. Celkem 39 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
1989 Vůz B189 s motorem Ford, jezdci Alessandro Nannini, Johny Herbert, kterého nahradil Emanuele Pirro. Celkem 39 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
1990 Vůz B190 s motorem Ford, jezdci Nelson Piquet, Alessandro Nannini, kterého po nehodě vrtulníku nahradil v posledních dvou GP Roberto Moreno. Celkem 71 bodů, 2 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1991 Vůz B191 s motorem Ford, jezdci Nelson Piquet, Roberto Moreno, místo něj však tým angažoval po skvělém debutu u Jordanu Michaela Schumachera. Celkem 38,5 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
1992 Vůz B192 s motorem Ford, jezdci Michael Schumacher, Martin Brundle. Celkem 91 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1993 Vůz B193 s motorem Ford, jezdci Michael Schumacher a Riccardo Patrese. Celkem 72 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1994 Vůz B194 s motorem Ford, jezdci Michael Schumacher a vedle něj se prostřídali JJ Lehto, Jos Verstappen a Johny Herbert. Tým střídal vítězství a diskvalifikace, přesto Schumacher získává titul mezi jezdci. Celkem 103 bodů, 8 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1995 Vůz B195 s motorem Renault, jezdecké složení Michael Schumacher a Johny Herbert. Ani v tomto roce se tým nevyhnul kontroverzím, do zisku bodů se mu nezapočítává GP Brazílie, kde Schumacher vyhrál, ale tým body nezískal pro použití nesprávného paliva, stejně dopadl druhý Coulthard a tým Williams. Celkem 137 bodů, 11 vítězství a poprvé zisk poháru konstruktérů.
1996 Vůz B196 s motorem Renault, jezdci Gerhard Berger a Jean Alesi. Celkem 68 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
1997 Vůz B197 s motorem Renault, jezdci Gerhard Berger a Jean Alesi, za nemocného Bergera ve třech GP zaskočil Alexander Wurz. Celkem 67 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1998 Vůz B198 s motorem Playlife (jednalo se o motory Supertec, ale Benetton v rámci firemní strategie užil označení Playlife), jezdci Giancarlo Fisichella a Alexander Wurz. Celkem 33 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů.
1999 Vůz B199 s motorem Playlife, jezdci Giancarlo Fisichella a Alexander Wurz. Celkem 16 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů.
2000 Vůz B200 s motorem Playlife, jezdci Giancarlo Fisichella a Alexander Wurz. Celkem 20 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
2001 Vůz B201 s motorem Renault, jezdci Giancarlo Fisichella a Jenson Button. Celkem 10 bodů a 7. místo v poháru konstruktérů.
2002 Renault se oficiálně vrací do světa F1. Vůz R202, jezdci Jarno Trulli a Jenson Button. Celkem 23 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
2003 Vůz R23, jezdci Jarno Trulli a Fernando Alonso. Celkem 88 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
2004 Vůz R24, jezdci Fernando Alonso, Jarno Trulli a Jacques Villenueve. Celkem 105 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2005 Vůz R25, jezdci Fernando Alonso a Giancarlo Fisichella. Celkem 191 bodů, 8 vítězství a 1. místo v poháru konstruktérů. Alonso se stává poprvé mistrem světa.
2006 Vůz R26, jezdci Fernando Alonso a Giancarlo Fisichella. Celkem 206 bodů, 8 vítězství a 1. místo v poháru konstruktérů. Alonso obhájil titul mistrem světa.
2007 Vůz R27, jezdci Giancarlo Fisichella a Heikki Kovalainen. Celkem 51 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
2008 Vůz R28, jezdci Fernando Alonso a Nelson Piquet jr.
Flavio Briatore si při stavbě nového týmu dal jasný cíl - vytvořit hierarchii se zřetelně vymezenou týmovou jedničkou a bezkonfliktním prostředím. Poučením mu přitom byla situace nezdravého soutěžení Lewise Hamiltona a Fernanda Alonsa v týmu McLaren-Mercedes, odkud po promarněném trojboji o třetí titul v řadě španělský šampión předčasně odešel, aby se vrátil k Renaultu, kde mu vůdčí roli v týmu garantovali.
Renault je znám ve světě formule 1 jako tým s vysokou efektivitou vynakládaných prostředků. Disponuje středně velkým rozpočtem a také množství jeho zaměstnanců zdaleka nedosahuje počtu nejbohatších týmů jako Ferrari nebo Toyota. A to si sám vyvíjí a vyrábí jak šasi, tak i motory. Pohonné jednotky navíc dodává týmu Red Bull Racing.
Pro letošní novinku R28 si Renault připravil dvě premiéry. První se konala 21. ledna 2008 na okruhu ve Valencii, kde se uskutečnil v rámci předsezónních testů skromný roll-out bez velkých oficialit. Premiéra se ovšem nečekaně zkomplikovala. Původně chtěl Fernando Alonso usednout do nového monopostu Renault R28 již dopoledne. Rozhodnutí francouzské stáje ale znělo jednoznačně: Na trať se vyjede, až se rozplyne hustá mlha. Toto rozhodnutí podpořilo i španělské vedení trati, protože nízká viditelnost byla pro jízdu po okruhu příliš nebezpečná. Po několika hodinách vyčkávání v garáži se dvojnásobný mistr světa i jeho staronový tým dočkali. Po poledni se nad okruhem ve Valencii částečně rozjasnilo a Fernando Alonso mohl odkroužit prvních 39 kol s novým monopostem.
Mediální prezentaci typu R28 připravil Renault až na 31. ledna do Paříže. Při slavnostním odhalení nového vozu bylo oficiálně potvrzeno, že jezdeckou dvojici francouzské stáje tvoří dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso a Nelson Piquet jr., že hlavním sponzorem zůstává ING, čímž bylo dáno neměnné barevné provedení R28. Ani v zákulisí nenastaly zásadní změny a tým dál povede zkušený Flavio Briatore.
Nový Renault R28 opticky nepředstavuje velkou revoluci. Základními tvary připomíná svého předchůdce R27 a vylepšuje jej především v detailech, což by mělo přinést zlepšení ve vzájemné součinnosti šasi a pneumatik Bridgestone, v níž spočívala největší slabina loňského modelu. Ze změn je nejmarkantnější instalace zdvojeného předního křídla v duchu současného trendu, o něco širší nos a odlišně tvarované bočnice stejně jako krytování motorového prostoru. Jak se však ukázalo během následných testů, problém s přilnavostí se technikům nepodařilo zcela odstranit, a tak se nový vůz brzy dočká modernizovaného zavěšení zadních kol, pravděpodobně od letošní první evropské velké ceny ve španělské Barceloně.
Z historického pohledu patří Renault k nejvýznamnějším týmům, které kdy vstoupily do mistrovství světa formule 1. Francouzi zahájili v 70. letech minulého století nástup přeplňovaných motorů a přestože se v éře turba titulu mistra světa nedočkali, průkopnictví jim z tohoto období už nikdo nesebere. Neméně významné bylo jejich působení v roli dodavatele pohonných jednotek týmům Williams a Benetton. Po krátké odmlce na konci 90. let se tovární tým Renaultu vrátil do formule 1 v roce 2002, kdy převzal stáj Benetton a po čtyřech sezónách z ní učinil nejlepší tým ve startovním poli. Mistrovský titul mezi konstruktéry získal v letech 2005 a 2006. Následující přehled zahrnuje i působení týmu Benetton ve formuli 1, jehož se Renault stal nástupcem.
1977 Renault v lednu potvrzuje úmysl stoupit do formule 1, v květnu byl představen projekt a v červnu začaly testy vozu RS01, který debutoval při GP Velké Británie. Renault nasadil jediný vůz, pilotovaný Jeanem Pierrem Jabouille, který absolvoval 5 GP, nicméně bez bodového zisku.
1978 Vůz RS01, jezdec Jean Pierre Jabouille, zisk 3 bodů a 12. místo v poháru konstruktérů
1979 Vůz RS01, později RE10, jezdci Jean Pierre Jabouille a René Arnoux, celkem 26 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů. Při GP Francie získal Jabouille první vítězství Renaultu v F1.
1980 Vůz RE20, jezdci Jean Pierre Jabouille a René Arnoux. 3 vítězství, celkem 38 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1981 Vůz RE20, později RE 30, jezdci René Arnoux a Alain Prost. 3 vítězství, celkem 54 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů
1982 Vůz RE30B, jezdci René Arnoux a Alain Prost. 4 vítězství, celkem 62 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
1983 Vůz RE40, jezdci Alain Prost a Eddie Cheever. 4 vítězství, celkem 79 bodů a 2. místo v poháru konstruktérů.
1984 Vůz RE50, jezdci Patrick Tambay a Derek Warwick. Celkem 34 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů.
1985 Vůz RE60, jezdci Patrick Tambay a Derek Warwick. Celkem 16 bodů a 7. místo v poháru konstruktérů.
1986 Benetton vstupuje do F1, když přepírá tým Toleman. První vůz nese označení B186 a je vybaven motorem BMW. Jezdecké duo tvoří Gerhard Berger a Teo Fabi. Berger v GP Mexika získává pro tým první vítězství. Tým celkem získává 19 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů.
1987 Vůz nese označení B187 a je vybaven motorem Ford, jezdci Thierry Boutsen a Teo Fabi. Celkem 28 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů.
1988 Vůz B188 s motorem Ford, jezdci Thierry Boutsen a Alessandro Nannini. Celkem 39 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
1989 Vůz B189 s motorem Ford, jezdci Alessandro Nannini, Johny Herbert, kterého nahradil Emanuele Pirro. Celkem 39 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
1990 Vůz B190 s motorem Ford, jezdci Nelson Piquet, Alessandro Nannini, kterého po nehodě vrtulníku nahradil v posledních dvou GP Roberto Moreno. Celkem 71 bodů, 2 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1991 Vůz B191 s motorem Ford, jezdci Nelson Piquet, Roberto Moreno, místo něj však tým angažoval po skvělém debutu u Jordanu Michaela Schumachera. Celkem 38,5 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
1992 Vůz B192 s motorem Ford, jezdci Michael Schumacher, Martin Brundle. Celkem 91 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1993 Vůz B193 s motorem Ford, jezdci Michael Schumacher a Riccardo Patrese. Celkem 72 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1994 Vůz B194 s motorem Ford, jezdci Michael Schumacher a vedle něj se prostřídali JJ Lehto, Jos Verstappen a Johny Herbert. Tým střídal vítězství a diskvalifikace, přesto Schumacher získává titul mezi jezdci. Celkem 103 bodů, 8 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1995 Vůz B195 s motorem Renault, jezdecké složení Michael Schumacher a Johny Herbert. Ani v tomto roce se tým nevyhnul kontroverzím, do zisku bodů se mu nezapočítává GP Brazílie, kde Schumacher vyhrál, ale tým body nezískal pro použití nesprávného paliva, stejně dopadl druhý Coulthard a tým Williams. Celkem 137 bodů, 11 vítězství a poprvé zisk poháru konstruktérů.
1996 Vůz B196 s motorem Renault, jezdci Gerhard Berger a Jean Alesi. Celkem 68 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
1997 Vůz B197 s motorem Renault, jezdci Gerhard Berger a Jean Alesi, za nemocného Bergera ve třech GP zaskočil Alexander Wurz. Celkem 67 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1998 Vůz B198 s motorem Playlife (jednalo se o motory Supertec, ale Benetton v rámci firemní strategie užil označení Playlife), jezdci Giancarlo Fisichella a Alexander Wurz. Celkem 33 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů.
1999 Vůz B199 s motorem Playlife, jezdci Giancarlo Fisichella a Alexander Wurz. Celkem 16 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů.
2000 Vůz B200 s motorem Playlife, jezdci Giancarlo Fisichella a Alexander Wurz. Celkem 20 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
2001 Vůz B201 s motorem Renault, jezdci Giancarlo Fisichella a Jenson Button. Celkem 10 bodů a 7. místo v poháru konstruktérů.
2002 Renault se oficiálně vrací do světa F1. Vůz R202, jezdci Jarno Trulli a Jenson Button. Celkem 23 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
2003 Vůz R23, jezdci Jarno Trulli a Fernando Alonso. Celkem 88 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
2004 Vůz R24, jezdci Fernando Alonso, Jarno Trulli a Jacques Villenueve. Celkem 105 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2005 Vůz R25, jezdci Fernando Alonso a Giancarlo Fisichella. Celkem 191 bodů, 8 vítězství a 1. místo v poháru konstruktérů. Alonso se stává poprvé mistrem světa.
2006 Vůz R26, jezdci Fernando Alonso a Giancarlo Fisichella. Celkem 206 bodů, 8 vítězství a 1. místo v poháru konstruktérů. Alonso obhájil titul mistrem světa.
2007 Vůz R27, jezdci Giancarlo Fisichella a Heikki Kovalainen. Celkem 51 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
2008 Vůz R28, jezdci Fernando Alonso a Nelson Piquet jr.
