Rubens Barrichello
|
ČÍSLO: |
17 |
| STÁJ: | Honda Racing F1 Team |
| STÁT. PŘÍSL.: | Brazílie |
| NAROZEN: | 23.05.1972, Sao Paulo |
| VÝŠKA: | 172 |
| VÁHA: | 68 |
| STAV: | ženatý, manželka Silvana, syn Eduardo |
| BYDLIŠTĚ: | Cambridge, Monako, Sao Paolo |
| POČET GP: | 256 |
| VÍTĚZNÉ GP: | 9 |
| CELKEM BODŮ: | 519 |
| POLE POSITION: | 13 |
| NEJRYCHL. KOLO: | 15 |
| NEJ. UMÍSTĚNÍ: | 2. místo v roce 2002, 2004 |
KARIÉRA
1981-1988 Motokáry, 5x mistr Brazílie
1989 Formule Ford, 4. místo v brazilském šampionátu
1990 Formule Opel Lotus Europe, první místo
1991 Britská F3, první místo
1992 Formule 3000, třetí místo
1993 Debut ve formuli 1 v týmu Jordan, celkem 2 body a 17. místo v šampionátu
1994 Jordan-Hart, těžká havárie v Imole, celkem 19 bodů a 6. místo v šampionátu
1995 Jordan-Peugeot, celkem 11 bodů a 11. místo v šampionátu
1996 Jordan-Peugeot, celkem 14 bodů a 8. místo v šampionátu
1997 Stewart-Ford, celkem 6 bodů a 13. místo v šampionátu
1998 Stewart-Ford, celkem 4 body a 12. místo v šampionátu
1999 Stewart-Ford, celkem 21 bodů a 7. místo v šampionátu
2000 Scuderia Ferrari Marlboro, první vítězství při GP Německa, celkem 4. místo v šampionátu
2001 Scuderia Ferrari Marlboro, celkem 56 bodů a 3. místo v šampionátu
2002 Scuderia Ferrari Marlboro, 4 vítězství celkem 77 bodů a 2. místo v šampionátu
2003 Scuderia Ferrari Marlboro, 2 vítězství, celkem 65 bodů a 4. místo v šampionátu
2004 Scuderia Ferrari Marlboro, 2 vítězství, celkem 114 bodů a 2. místo v šampionátu
2005 Scuderia Ferrari Marlboro, celkem 38 bodů a 8. místo v šampionátu
2006 Honda Racing F1, celkem 30 bodů a 7. místo v šampionátu
2007 Honda Racing F1, ani jednou nebodoval
2008 Honda Racing F1
Barrichellova kariéra začala jako v případě většiny jezdců u motokár. V rodné Brazílii se již od svých osmi let účastnil těchto závodů a postupně stoupal různými kategoriemi, přičemž během osmi sezón byl vyhlášen celkem pětkrát národním šampiónem. Úspěšný start mu otevřel cestu do formule Ford, z níž po jedné sezóně v domácím mistrovství zamířil do Evropy, kde rychle stoupal přes formuli Opel (1990), formuli 3 (1991) a formuli 3000 (1992) k premiérovému startu ve formuli 1 (1993).
Rubens Barrichello má nesporný talent, což předvedl v nezapomenutelných velkých cenách na Hockenheimringu 2000 nebo v Silverstonu 2003. Na to, aby dosáhl trvalejší úspěch, mu ovšem schází konstantní výkonnost. Od počátku toužil stát se mistrem světa, jenže to by nesměl být ve stejném týmu s Michaelem Schumacherem, kde nad dravostí a egoismem u něj převládla loajalita ke společnému cíli. Demotivace z neuskutečněného snu se projevila v roce 2005, kdy už byl pokles jeho formy viditelný natolik, že raději zvolil nejistotu a přestoupil k japonské Hondě. Rubihno patří k nejzkušenějším jezdcům současné formule 1 a zároveň reprezentuje svým jezdeckým stylem starou školu. Dodnes brzdí pravou nohou. To mu brání v rychlejší aklimatizaci v nových monopostech, které vyžadují odlišný přístup než vozy z počátku jeho kariéry.
Rubens Barrichello zahájil svou kariéru ve formuli 1 v týmu Jordan a hned ve své druhé sezóně si prožil pravé peklo, které začalo v Imole. Nejprve v pátek sám těžce havaroval v rychlosti více něž 200 km/h, naštěstí pro něj však havárie dopadla dobře, zlomil si jen nos a pohmoždil ruku a žebra. V nedělním závodě se zabil jeho krajan, idol a kamarád Ayrton Senna a na Barrichella dopadl obrovský tlak, celá Brazílie od něj očekávala, že převezme Sennův prapor. Bohužel Jordan v té době nepatřil mezi nejlepší týmy, přesto Barrichello dokázal předvést své schopnosti, jeho největším úspěchem bylo druhé místo v Kanadě v roce 1995. V téže sezóně se blýskl prvním pole-position v deštěm zmáčené Belgii. U Jordanu strávil čtyři sezóny a pak zamířil do nově vzniklého týmu Stewart. Zde jej ovšem čekaly dětské nemoci nového vozu i týmu, přesto dokázal hned v první sezóně získat v promočeném Monaku druhé místo za králem deště Schumacherem. Pak ho už provázely technické problémy a situace se nezlepšila ani o rok později. Až v roce 1999 disponoval Stewart kvalitnějším vozem a Barrichello opět prokazoval své schopnosti, vedl třetinu závodu ve své rodné Brazílii, objevoval se na stupních vítězů a předváděl předjížděcí manévry. Po skončení sezóny zamířil k nejslavnějšímu týmu Ferrari, odkud naopak odešel opačným směrem Irvine.
S Barrichellovým příchodem začaly double Ferrari, Scuderia v sezonách 2000 až 2004 pokaždé vyhrála oba šampionáty. Z největší části slávy se ovšem mohl radovat vzhledem k zisku titulu mistra světa pokaždé Michael Schumacher, Brazilec se musel vypořádat s životem týmového dvojky po boku jednoho z nejlepších jezdců všech dob. Barrichello tu a tam ukázal svou velkou rychlost a Schumiho nejen prohnal, ale i porazil. V mnoha závodech však předvedl nevýrazný výkon a nevyrovnanost zůstala dodnes jeho slabinou. Ukázalo se to i v roce 2005, kdy úspěšná léta Ferrari skončila. Zatímco Schumacher se dokázal ze všech sil držet ve špičce, Barrichello výrazně propadal. A proto, když dostal nabídku od stáje Honda na rok 2006 a další, tým Ferrari mu v přestupu nebránil a uvolnil jej ze smlouvy rok před jejím vypršením.
U Hondy se Rubens Barrichello ze začátku trápil, těžce si zvykal na jiné chování monopostu a dokonce se spekulovalo, že o místo přijde ještě v průběhu roku. Pak se ale zlepšil a byť už Buttonův bodový náskok nestáhl, byl s ním tým spokojený. Vzestupný trend se ale v roce 2007 nepotvrdil. Naopak, Barrichello zažil nejhorší sezónu kariéry, když nezískal ani bod a zůstal hluboko v poli poražených. Přestože se nad ním stahovaly mraky a začalo se hovořit o jeho odchodu z formule 1, zařadila ho Honda do základní sestavy i pro rok 2008.
Silné stránky: specialista na závody v dešti, bohaté zkušenosti
Slabé stránky: trochu labilnější, v kritických situacích nedokáže být nekompromisní
1981-1988 Motokáry, 5x mistr Brazílie
1989 Formule Ford, 4. místo v brazilském šampionátu
1990 Formule Opel Lotus Europe, první místo
1991 Britská F3, první místo
1992 Formule 3000, třetí místo
1993 Debut ve formuli 1 v týmu Jordan, celkem 2 body a 17. místo v šampionátu
1994 Jordan-Hart, těžká havárie v Imole, celkem 19 bodů a 6. místo v šampionátu
1995 Jordan-Peugeot, celkem 11 bodů a 11. místo v šampionátu
1996 Jordan-Peugeot, celkem 14 bodů a 8. místo v šampionátu
1997 Stewart-Ford, celkem 6 bodů a 13. místo v šampionátu
1998 Stewart-Ford, celkem 4 body a 12. místo v šampionátu
1999 Stewart-Ford, celkem 21 bodů a 7. místo v šampionátu
2000 Scuderia Ferrari Marlboro, první vítězství při GP Německa, celkem 4. místo v šampionátu
2001 Scuderia Ferrari Marlboro, celkem 56 bodů a 3. místo v šampionátu
2002 Scuderia Ferrari Marlboro, 4 vítězství celkem 77 bodů a 2. místo v šampionátu
2003 Scuderia Ferrari Marlboro, 2 vítězství, celkem 65 bodů a 4. místo v šampionátu
2004 Scuderia Ferrari Marlboro, 2 vítězství, celkem 114 bodů a 2. místo v šampionátu
2005 Scuderia Ferrari Marlboro, celkem 38 bodů a 8. místo v šampionátu
2006 Honda Racing F1, celkem 30 bodů a 7. místo v šampionátu
2007 Honda Racing F1, ani jednou nebodoval
2008 Honda Racing F1
Barrichellova kariéra začala jako v případě většiny jezdců u motokár. V rodné Brazílii se již od svých osmi let účastnil těchto závodů a postupně stoupal různými kategoriemi, přičemž během osmi sezón byl vyhlášen celkem pětkrát národním šampiónem. Úspěšný start mu otevřel cestu do formule Ford, z níž po jedné sezóně v domácím mistrovství zamířil do Evropy, kde rychle stoupal přes formuli Opel (1990), formuli 3 (1991) a formuli 3000 (1992) k premiérovému startu ve formuli 1 (1993).
Rubens Barrichello má nesporný talent, což předvedl v nezapomenutelných velkých cenách na Hockenheimringu 2000 nebo v Silverstonu 2003. Na to, aby dosáhl trvalejší úspěch, mu ovšem schází konstantní výkonnost. Od počátku toužil stát se mistrem světa, jenže to by nesměl být ve stejném týmu s Michaelem Schumacherem, kde nad dravostí a egoismem u něj převládla loajalita ke společnému cíli. Demotivace z neuskutečněného snu se projevila v roce 2005, kdy už byl pokles jeho formy viditelný natolik, že raději zvolil nejistotu a přestoupil k japonské Hondě. Rubihno patří k nejzkušenějším jezdcům současné formule 1 a zároveň reprezentuje svým jezdeckým stylem starou školu. Dodnes brzdí pravou nohou. To mu brání v rychlejší aklimatizaci v nových monopostech, které vyžadují odlišný přístup než vozy z počátku jeho kariéry.
Rubens Barrichello zahájil svou kariéru ve formuli 1 v týmu Jordan a hned ve své druhé sezóně si prožil pravé peklo, které začalo v Imole. Nejprve v pátek sám těžce havaroval v rychlosti více něž 200 km/h, naštěstí pro něj však havárie dopadla dobře, zlomil si jen nos a pohmoždil ruku a žebra. V nedělním závodě se zabil jeho krajan, idol a kamarád Ayrton Senna a na Barrichella dopadl obrovský tlak, celá Brazílie od něj očekávala, že převezme Sennův prapor. Bohužel Jordan v té době nepatřil mezi nejlepší týmy, přesto Barrichello dokázal předvést své schopnosti, jeho největším úspěchem bylo druhé místo v Kanadě v roce 1995. V téže sezóně se blýskl prvním pole-position v deštěm zmáčené Belgii. U Jordanu strávil čtyři sezóny a pak zamířil do nově vzniklého týmu Stewart. Zde jej ovšem čekaly dětské nemoci nového vozu i týmu, přesto dokázal hned v první sezóně získat v promočeném Monaku druhé místo za králem deště Schumacherem. Pak ho už provázely technické problémy a situace se nezlepšila ani o rok později. Až v roce 1999 disponoval Stewart kvalitnějším vozem a Barrichello opět prokazoval své schopnosti, vedl třetinu závodu ve své rodné Brazílii, objevoval se na stupních vítězů a předváděl předjížděcí manévry. Po skončení sezóny zamířil k nejslavnějšímu týmu Ferrari, odkud naopak odešel opačným směrem Irvine.
S Barrichellovým příchodem začaly double Ferrari, Scuderia v sezonách 2000 až 2004 pokaždé vyhrála oba šampionáty. Z největší části slávy se ovšem mohl radovat vzhledem k zisku titulu mistra světa pokaždé Michael Schumacher, Brazilec se musel vypořádat s životem týmového dvojky po boku jednoho z nejlepších jezdců všech dob. Barrichello tu a tam ukázal svou velkou rychlost a Schumiho nejen prohnal, ale i porazil. V mnoha závodech však předvedl nevýrazný výkon a nevyrovnanost zůstala dodnes jeho slabinou. Ukázalo se to i v roce 2005, kdy úspěšná léta Ferrari skončila. Zatímco Schumacher se dokázal ze všech sil držet ve špičce, Barrichello výrazně propadal. A proto, když dostal nabídku od stáje Honda na rok 2006 a další, tým Ferrari mu v přestupu nebránil a uvolnil jej ze smlouvy rok před jejím vypršením.
U Hondy se Rubens Barrichello ze začátku trápil, těžce si zvykal na jiné chování monopostu a dokonce se spekulovalo, že o místo přijde ještě v průběhu roku. Pak se ale zlepšil a byť už Buttonův bodový náskok nestáhl, byl s ním tým spokojený. Vzestupný trend se ale v roce 2007 nepotvrdil. Naopak, Barrichello zažil nejhorší sezónu kariéry, když nezískal ani bod a zůstal hluboko v poli poražených. Přestože se nad ním stahovaly mraky a začalo se hovořit o jeho odchodu z formule 1, zařadila ho Honda do základní sestavy i pro rok 2008.
Silné stránky: specialista na závody v dešti, bohaté zkušenosti
Slabé stránky: trochu labilnější, v kritických situacích nedokáže být nekompromisní
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
