Vodafone McLaren Mercedes
| ZALOŽEN: | 1963 |
| PRVNÍ GP: | GP Monaca 1966 |
| PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ: | GP Belgie 1968 |
| NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: | 1.místo 8x (1974,1984,1985, 1988, 1989, 1990, 1991, 1998) |
| POČET GP: | 630 |
| VÍTĚZNÝCH GP: | 156 |
| POČET BODŮ: | 3463.50 |
| ŠÉF: | Ron Dennis |
| TECHNICKÝ ŘEDITEL: | Paddy Lowe |
| ŠÉFKONSTRUKTÉR: | |
| JEZDCI: | Heikki Kovalainen, Lewis Hamilton |
| TESTOVACÍ JEZDEC: | Pedro de la Rosa, Gary Paffett |
| VŮZ: | MP4-23 |
| MOTOR: | Mercedes V8 FO 108V - 90° |
| PNEU: | Bridgestone |
| ADRESA: | McLaren Technology Centre Chertsey Road Woking, Surrey GU21 5JY England |
McLaren pro představení svého vozu MP4-23, připraveného pro sezónu 2008, využil v pondělí 7. ledna jedinečné prostředí nového muzea značky Mercedes-Benz ve Stuttgartu. V potemnělé impozantní hale natlačila tříčlenná skupina mechaniků v typických bílých kombinézách nový monopost na pódium před zraky pozvaných hostů. Po nich pak z šera zákulisí nastoupili všichni čtyři jezdci britské stáje: Lewis Hamilton, Heikki Kovalainen, Pedro de la Rosa a Gary Paffett. V té době už se mezi VIP hosty nacházeli týmový šéf Ron Dennis, po jehož levé ruce seděl Bernie Ecclestone, dále pak Dieter Zetsche a Norbert Haug, zastupující domácí Mercedes, a řada dalších významných osobností, například výkonný ředitel McLarenu Martin Whitmarsh.
Představení nového McLarenu se odehrálo v německém Stuttgartu vůbec poprvé od vzniku partnerství britské stáje s automobilkou Mercedes-Benz v roce 1995. Původním záměrem týmu bylo zcela vynechat honosné oslavy, nakonec ale přistoupil ke klidné prezentaci ve stylu společenského galavečera. Program byl postaven na tom, aby tým, v loňském roce zmítaný vnitřním neklidem díky neshodám mezi jezdci Fernandem Alonsem a Lewisem Hamiltonem, kteří si v souboji o titul nic nedarovali, a současně vláčený všemi světovými médii v důsledku špionážní aféry i nekonečných soudních tahanic, přesvědčil o své znovunabyté síle a vyrovnanosti. Napomoci by tomu měly jednak očekávané sportovní úspěchy v roce 2008, jednak nová jména v organizaci vedení McLarenu a také v jednom ze závodních kokpitů.
U jezdecké dvojice se Ron Dennis pokusil jít jinou cestou než doposud a na místo kombinace zkušenosti a talentu vsadil v případě obou jezdců na temperament nastupující generace. Lewis Hamilton i Heikki Kovalainen mají za sebou teprve jednu sezónu ve formuli 1. O svých kvalitách už ale stačili přesvědčit. Hamilton byl až do posledního závodu největším favoritem na zisk titulu mistra světa. To, že nakonec skončil těsně druhý o jediný bod za Kimim Räikkönenem, ho už netrápí, což dokládal permanentním úsměvem: „Někdy, zdá se, musí člověk prohrát, aby se poučil, jak zvítězit,“ zafilosofoval si 23letý britský pilot, který v den odhalení nového monopostu právě slavil své narozeniny a MP4-23 označil za nejneobyčejnější dárek, jaký kdy obdržel. Jako jediný z týmu otevřeně hovořil o jednoznačném útoku na mistrovský titul, který je jeho jediným cílem. Heikki Kovalainen je ve svých očekáváních skromnější, ovšem také on si je vědom toho, že ve špičkovém týmu po něm budou požadovat špičkové výkony.
K tomu, aby oba jezdci dosáhli stanovených cílů, ovšem potřebují kvalitní techniku. Tou by jim měl být nový McLaren-Mercedes MP4-23. Jedná se o monopost, který je stejně jako v případě ostatních týmů přímým pokračovatelem předchozích konstrukcí. Britští konstruktéři si uvědomili výhody i nevýhody kratšího rozvoru a šli přesně opačnou cestou než jejich největší konkurence u Ferrari, když prodloužili rozvor, aby se MP4-23 přiblížil výkonnosti italského monopostu na rychlých okruzích. Paradoxně se tak obě konstrukce v tomto parametru k sobě přiblížily. Na první pohled je patrné, jak velkou práci si dali inženýři s aerodynamikou vozu, jejíž význam se zákazem kontroly trakci opět narostl. Kapotáž nového auta obsahuje řadu přídavných prvků, které optimalizují obtékání vzduchu i chlazení motorového prostoru a brzd, aniž by to příliš ovlivňovalo vznik turbulentního proudění. Je rovněž zajímavé, že McLaren upustil od aerodynamické plochy, překlenující nos vozu, s níž přišel loni jako první, a tuto cestu pak následovaly některé další stáje (Honda, Williams).
Vývoj McLarenu MP4-23 byl zahájen v květnu minulého roku a od té doby vzniklo kolem 4600 výkresů na celkem 12 tisíc dílů, z nichž se skládá. Ve Wokingu předpokládají, že podobně jako v roce 2007 postaví i letos šest podvozků nového typu MP4-23. Tým zveřejnil některá zajímavá data o dynamice monopostu, zjištěná na základě počítačových simulací. Z nuly na rychlost 96 km/h zrychlí za 2,3 vteřiny, z nuly na 160 km/h mu to potrvá 3,6 vteřiny a čas potřebný ke zrychlení na tuto rychlost a opětovné zastavení na nulu bude dohromady činit 6,6 vteřiny. Stát bez pohybu z rychlosti 185 mil/hod, odpovídající hodnotě 297,7 km/h, dokáže McLaren MP4-23 během 3,5 vteřiny. Při brzdění musí jezdec počítat s přetížením téměř 5g, na jeho tělo tak bude působit síla odpovídající pětinásobku jeho vlastní hmotnosti. Další technické informace o novém McLarenu stejně jako o jeho konkurentech přineseme ve speciálním souhrnném článku po prezentacích všech týmů a ukončení zimní přípravy.
McLaren se může podobně jako Ferrari chlubit řadou úspěchů ve formuli 1. Nedosáhl sice tolika prvenství v poháru konstruktérů, ale i jeho sbírka je úctyhodná. Za zlaté období britského týmu lze považovat 80. léta, kdy ovládl tzv. éru turba ve formuli 1 i návrat k atmosférickým motorům a jeho jezdci Alain Prost a Ayrton Senna lámali jeden rekord za druhým. Díky Miku Häikkinenovi zažíval McLaren velké okamžiky slávy také na konci 90. let minulého století. Za povšimnutí stojí ještě polovina 70. let, v níž s typem M23 získali dohromady dva tituly mistra světa Emerson Fittipaldi a James Hunt.
1966 Vstup týmu McLaren do F1. Vůz M2B s motorem Serenissima a M2B s motorem Ford, jezdec Bruce McLaren. Celkem 2 body a 9. místo v poháru konstruktérů s Fordem a 1 bod a 10. místo se Serenissimou.
1967 Vůz M4A, později M5A s motorem BRM, jezdec Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. místo v poháru konstruktérů.
1968 Vůz M5A s motorem BRM, později M7A s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Jo Bonnier a Dan Gurney. První vítězství v F1 při GP Belgie zajistil Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. místo s BRM a 49 bodů, 3 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů s Fordem.
1969 Vůz M7A, později M7B a M7C s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Vic Elford, Derek Bell, Basil van Royaen. Celkem 38 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
1970 Vozy M14A/Ford, M14D/Ford, M7C/Ford, M7D/Alfa Romeo, M14D/Alfa Romeo, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, John Surtees, Jo Bonnier, Dan Gurney, Peter Gethin, Andrea de Adamich, Giovanni Galli. Celkem 35 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů s Fordem, bez bodu s Alfou Romeo.
1971 Vozy M7C, M14A a M19A s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Gethin, Mark Donohue, Jo Bonnier, Jackie Oliver, Helmut Marko a David Hobbs. Celkem 10 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů.
1972 Vozy M19A a M19C s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Brian Redman. Celkem 47 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1973 Vozy M19C a M23 s motory Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Jacky Ickx. Celkem 58 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1974 Vůz M23 s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Emerson Fittipaldi, Mike Hailwood, Dave Charlton, Jochen Mass a David Hobbs. Fittipaldi se stal mistrem světa. Celkem 73 bodů, 4 vítězství a poprvé zisk poháru konstruktérů.
1975 Vůz M23 s motorem Ford, jezdci Emerson Fittipaldi, Jochen Mass a Dave Charlton. Celkem 53 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1976 Vůz M23, později M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass. Celkem 74 započítávaných bodů (celkem 75), 6 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1977 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass, Brett Lunger, Emilio Villota, Gilles Villeneuve a Bruno Giacomelli. Celkem 60 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1978 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Patrick Tambay, Brett Lunger, Bruno Giacomelli, Emilio Villota, Nelson Piquet a Tony Trimmer. Celkem 15 bodů a 8. místo v poháru konstruktérů.
1979 Vozy M26, M28, M29, M29B, M29C s motorem Ford, jezdci John Watson a Patrick Tambay. Celkem 15 bodů a 7. místo v poháru konstruktérů.
1980 Vozy M29B, M29C a M30 s motorem Ford, jezdci John Watson, Alain Prost a Stephen South. Celkem 11 bodů a 9. místo v poháru konstruktérů.
1981 Vozy M29F a MP4/1 s motorem Ford, jezdci John Watson a Andrea de Cesaris. Vstup Rona Dennise do týmu s tzv. skupinou 4, proto značení MP4/x. Celkem 28 bodů, 1 vítězství a 6. místo v poháru konstruktérů.
1982 Vůz MP4/1B s motorem Ford, jezdci John Watson a Niki Lauda. Celkem 69 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1983 Vozy MP4/1C s motorem Ford, později MP4/1E s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a John Watson. Celkem 34 bodů, 1 vítězství a 5. místo v poháru konstruktérů.
1984 Vůz MP4/2 s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Lauda se stal o 0,5 bodu před Prostem mistrem světa. Celkem 143,5 bodů, 12 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1985 Vůz MP4/2B s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Prost se stal mistrem světa. Celkem 90 bodů, 6 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1986 Vůz MP4/2C s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Keke Rosberg. Prost se stal mistrem světa. Celkem 96 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1987 Vůz MP4/3 s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Stefan Johansson. Celkem 76 bodů, 3 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1988 Vůz MP4/4 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Senna se stal mistrem světa. Celkem 199 bodů, 15 vítězství z 16 GP a zisk poháru konstruktérů.
1989 Vůz MP4/5 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Prost se stal mistrem světa. Celkem 141 bodů, 10 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1990 Vůz MP4/5B s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem světa. Celkem 121 bodů, 6 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1991 Vůz MP4/6 s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem světa. Celkem 130 bodů, 8 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1992 Vůz MP4/6B, později MP4/7 a MP4/7A s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Celkem 99 bodů, 5 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1993 Vůz MP4/8 s motorem Ford, jezdci Ayrton Senna, Michael Andretti, toho po neuspokojivých výkonech vystřídal na poslední 3 GP Mika Häkkinen. Celkem 84 bodů, 5 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1994 Vůz MP4/9 s motorem Peugeot, jezdci Mika Häkkinen, Martin Brundle, v GP Maďarska Phillipe Alliot místo Häkkinena. Celkem 42 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1995 Vůz MP4/10B s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen, Mark Blundell, místo něj jel ve 2 GP Nigel Mansell. Celkem 30 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1996 Vůz MP 4/11 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 49 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1997 Vůz MP4/12 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 63 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1998 Vůz MP4/13 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Häkkinen se stal mistrem světa. Celkem 156 bodů, 9 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1999 Vůz MP4/14 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Häkkinen se stal mistrem světa. Celkem 124 bodů, 7 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2000 Vůz MP4/15 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 152 bodů, 7 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2001 Vůz MP4/16 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 102 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2002 Vůz MP4/17 s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 65 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2003 Vůz MP4/17D s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 142 bodů, 2 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2004 Vozy MP4/19 a MP4/19B s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 69 bodů, 1 vítězství a 5. místo v poháru konstruktérů.
2005 Vůz MP4/20 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Räikkönen a Juan-Pablo Montoya. Celkem 182 bodů, 10 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2006 Vůz MP4/21 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Räikkönen, Juan-Pablo Montoya a Pedro de la Rosa. Celkem 100 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
2007 Vůz MP4/22 s motorem Mercedes, jezdci Fernando Alonso a Lewis Hamilton. Tým vyloučen z poháru konstruktérů na základě rozhodnutí odvolacího soudu FIA z důvodu špionáže vůči týmu Ferrari - 0 bodů, 8 vítězství.
2008 Vůz MP4/23 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Heikki Kovalainen.
Představení nového McLarenu se odehrálo v německém Stuttgartu vůbec poprvé od vzniku partnerství britské stáje s automobilkou Mercedes-Benz v roce 1995. Původním záměrem týmu bylo zcela vynechat honosné oslavy, nakonec ale přistoupil ke klidné prezentaci ve stylu společenského galavečera. Program byl postaven na tom, aby tým, v loňském roce zmítaný vnitřním neklidem díky neshodám mezi jezdci Fernandem Alonsem a Lewisem Hamiltonem, kteří si v souboji o titul nic nedarovali, a současně vláčený všemi světovými médii v důsledku špionážní aféry i nekonečných soudních tahanic, přesvědčil o své znovunabyté síle a vyrovnanosti. Napomoci by tomu měly jednak očekávané sportovní úspěchy v roce 2008, jednak nová jména v organizaci vedení McLarenu a také v jednom ze závodních kokpitů.
U jezdecké dvojice se Ron Dennis pokusil jít jinou cestou než doposud a na místo kombinace zkušenosti a talentu vsadil v případě obou jezdců na temperament nastupující generace. Lewis Hamilton i Heikki Kovalainen mají za sebou teprve jednu sezónu ve formuli 1. O svých kvalitách už ale stačili přesvědčit. Hamilton byl až do posledního závodu největším favoritem na zisk titulu mistra světa. To, že nakonec skončil těsně druhý o jediný bod za Kimim Räikkönenem, ho už netrápí, což dokládal permanentním úsměvem: „Někdy, zdá se, musí člověk prohrát, aby se poučil, jak zvítězit,“ zafilosofoval si 23letý britský pilot, který v den odhalení nového monopostu právě slavil své narozeniny a MP4-23 označil za nejneobyčejnější dárek, jaký kdy obdržel. Jako jediný z týmu otevřeně hovořil o jednoznačném útoku na mistrovský titul, který je jeho jediným cílem. Heikki Kovalainen je ve svých očekáváních skromnější, ovšem také on si je vědom toho, že ve špičkovém týmu po něm budou požadovat špičkové výkony.
K tomu, aby oba jezdci dosáhli stanovených cílů, ovšem potřebují kvalitní techniku. Tou by jim měl být nový McLaren-Mercedes MP4-23. Jedná se o monopost, který je stejně jako v případě ostatních týmů přímým pokračovatelem předchozích konstrukcí. Britští konstruktéři si uvědomili výhody i nevýhody kratšího rozvoru a šli přesně opačnou cestou než jejich největší konkurence u Ferrari, když prodloužili rozvor, aby se MP4-23 přiblížil výkonnosti italského monopostu na rychlých okruzích. Paradoxně se tak obě konstrukce v tomto parametru k sobě přiblížily. Na první pohled je patrné, jak velkou práci si dali inženýři s aerodynamikou vozu, jejíž význam se zákazem kontroly trakci opět narostl. Kapotáž nového auta obsahuje řadu přídavných prvků, které optimalizují obtékání vzduchu i chlazení motorového prostoru a brzd, aniž by to příliš ovlivňovalo vznik turbulentního proudění. Je rovněž zajímavé, že McLaren upustil od aerodynamické plochy, překlenující nos vozu, s níž přišel loni jako první, a tuto cestu pak následovaly některé další stáje (Honda, Williams).
Vývoj McLarenu MP4-23 byl zahájen v květnu minulého roku a od té doby vzniklo kolem 4600 výkresů na celkem 12 tisíc dílů, z nichž se skládá. Ve Wokingu předpokládají, že podobně jako v roce 2007 postaví i letos šest podvozků nového typu MP4-23. Tým zveřejnil některá zajímavá data o dynamice monopostu, zjištěná na základě počítačových simulací. Z nuly na rychlost 96 km/h zrychlí za 2,3 vteřiny, z nuly na 160 km/h mu to potrvá 3,6 vteřiny a čas potřebný ke zrychlení na tuto rychlost a opětovné zastavení na nulu bude dohromady činit 6,6 vteřiny. Stát bez pohybu z rychlosti 185 mil/hod, odpovídající hodnotě 297,7 km/h, dokáže McLaren MP4-23 během 3,5 vteřiny. Při brzdění musí jezdec počítat s přetížením téměř 5g, na jeho tělo tak bude působit síla odpovídající pětinásobku jeho vlastní hmotnosti. Další technické informace o novém McLarenu stejně jako o jeho konkurentech přineseme ve speciálním souhrnném článku po prezentacích všech týmů a ukončení zimní přípravy.
McLaren se může podobně jako Ferrari chlubit řadou úspěchů ve formuli 1. Nedosáhl sice tolika prvenství v poháru konstruktérů, ale i jeho sbírka je úctyhodná. Za zlaté období britského týmu lze považovat 80. léta, kdy ovládl tzv. éru turba ve formuli 1 i návrat k atmosférickým motorům a jeho jezdci Alain Prost a Ayrton Senna lámali jeden rekord za druhým. Díky Miku Häikkinenovi zažíval McLaren velké okamžiky slávy také na konci 90. let minulého století. Za povšimnutí stojí ještě polovina 70. let, v níž s typem M23 získali dohromady dva tituly mistra světa Emerson Fittipaldi a James Hunt.
1966 Vstup týmu McLaren do F1. Vůz M2B s motorem Serenissima a M2B s motorem Ford, jezdec Bruce McLaren. Celkem 2 body a 9. místo v poháru konstruktérů s Fordem a 1 bod a 10. místo se Serenissimou.
1967 Vůz M4A, později M5A s motorem BRM, jezdec Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. místo v poháru konstruktérů.
1968 Vůz M5A s motorem BRM, později M7A s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Jo Bonnier a Dan Gurney. První vítězství v F1 při GP Belgie zajistil Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. místo s BRM a 49 bodů, 3 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů s Fordem.
1969 Vůz M7A, později M7B a M7C s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Vic Elford, Derek Bell, Basil van Royaen. Celkem 38 bodů, 1 vítězství a 4. místo v poháru konstruktérů.
1970 Vozy M14A/Ford, M14D/Ford, M7C/Ford, M7D/Alfa Romeo, M14D/Alfa Romeo, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, John Surtees, Jo Bonnier, Dan Gurney, Peter Gethin, Andrea de Adamich, Giovanni Galli. Celkem 35 bodů a 5. místo v poháru konstruktérů s Fordem, bez bodu s Alfou Romeo.
1971 Vozy M7C, M14A a M19A s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Gethin, Mark Donohue, Jo Bonnier, Jackie Oliver, Helmut Marko a David Hobbs. Celkem 10 bodů a 6. místo v poháru konstruktérů.
1972 Vozy M19A a M19C s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Brian Redman. Celkem 47 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1973 Vozy M19C a M23 s motory Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Jacky Ickx. Celkem 58 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1974 Vůz M23 s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Emerson Fittipaldi, Mike Hailwood, Dave Charlton, Jochen Mass a David Hobbs. Fittipaldi se stal mistrem světa. Celkem 73 bodů, 4 vítězství a poprvé zisk poháru konstruktérů.
1975 Vůz M23 s motorem Ford, jezdci Emerson Fittipaldi, Jochen Mass a Dave Charlton. Celkem 53 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1976 Vůz M23, později M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass. Celkem 74 započítávaných bodů (celkem 75), 6 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1977 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass, Brett Lunger, Emilio Villota, Gilles Villeneuve a Bruno Giacomelli. Celkem 60 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1978 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Patrick Tambay, Brett Lunger, Bruno Giacomelli, Emilio Villota, Nelson Piquet a Tony Trimmer. Celkem 15 bodů a 8. místo v poháru konstruktérů.
1979 Vozy M26, M28, M29, M29B, M29C s motorem Ford, jezdci John Watson a Patrick Tambay. Celkem 15 bodů a 7. místo v poháru konstruktérů.
1980 Vozy M29B, M29C a M30 s motorem Ford, jezdci John Watson, Alain Prost a Stephen South. Celkem 11 bodů a 9. místo v poháru konstruktérů.
1981 Vozy M29F a MP4/1 s motorem Ford, jezdci John Watson a Andrea de Cesaris. Vstup Rona Dennise do týmu s tzv. skupinou 4, proto značení MP4/x. Celkem 28 bodů, 1 vítězství a 6. místo v poháru konstruktérů.
1982 Vůz MP4/1B s motorem Ford, jezdci John Watson a Niki Lauda. Celkem 69 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1983 Vozy MP4/1C s motorem Ford, později MP4/1E s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a John Watson. Celkem 34 bodů, 1 vítězství a 5. místo v poháru konstruktérů.
1984 Vůz MP4/2 s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Lauda se stal o 0,5 bodu před Prostem mistrem světa. Celkem 143,5 bodů, 12 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1985 Vůz MP4/2B s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Prost se stal mistrem světa. Celkem 90 bodů, 6 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1986 Vůz MP4/2C s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Keke Rosberg. Prost se stal mistrem světa. Celkem 96 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1987 Vůz MP4/3 s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Stefan Johansson. Celkem 76 bodů, 3 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1988 Vůz MP4/4 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Senna se stal mistrem světa. Celkem 199 bodů, 15 vítězství z 16 GP a zisk poháru konstruktérů.
1989 Vůz MP4/5 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Prost se stal mistrem světa. Celkem 141 bodů, 10 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1990 Vůz MP4/5B s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem světa. Celkem 121 bodů, 6 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1991 Vůz MP4/6 s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem světa. Celkem 130 bodů, 8 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1992 Vůz MP4/6B, později MP4/7 a MP4/7A s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Celkem 99 bodů, 5 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1993 Vůz MP4/8 s motorem Ford, jezdci Ayrton Senna, Michael Andretti, toho po neuspokojivých výkonech vystřídal na poslední 3 GP Mika Häkkinen. Celkem 84 bodů, 5 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
1994 Vůz MP4/9 s motorem Peugeot, jezdci Mika Häkkinen, Martin Brundle, v GP Maďarska Phillipe Alliot místo Häkkinena. Celkem 42 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1995 Vůz MP4/10B s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen, Mark Blundell, místo něj jel ve 2 GP Nigel Mansell. Celkem 30 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1996 Vůz MP 4/11 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 49 bodů a 4. místo v poháru konstruktérů.
1997 Vůz MP4/12 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 63 bodů, 3 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
1998 Vůz MP4/13 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Häkkinen se stal mistrem světa. Celkem 156 bodů, 9 vítězství a zisk poháru konstruktérů.
1999 Vůz MP4/14 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Häkkinen se stal mistrem světa. Celkem 124 bodů, 7 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2000 Vůz MP4/15 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 152 bodů, 7 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2001 Vůz MP4/16 s motorem Mercedes, jezdci Mika Häkkinen a David Coulthard. Celkem 102 bodů, 4 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2002 Vůz MP4/17 s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 65 bodů, 1 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2003 Vůz MP4/17D s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 142 bodů, 2 vítězství a 3. místo v poháru konstruktérů.
2004 Vozy MP4/19 a MP4/19B s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Räikkönen. Celkem 69 bodů, 1 vítězství a 5. místo v poháru konstruktérů.
2005 Vůz MP4/20 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Räikkönen a Juan-Pablo Montoya. Celkem 182 bodů, 10 vítězství a 2. místo v poháru konstruktérů.
2006 Vůz MP4/21 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Räikkönen, Juan-Pablo Montoya a Pedro de la Rosa. Celkem 100 bodů a 3. místo v poháru konstruktérů.
2007 Vůz MP4/22 s motorem Mercedes, jezdci Fernando Alonso a Lewis Hamilton. Tým vyloučen z poháru konstruktérů na základě rozhodnutí odvolacího soudu FIA z důvodu špionáže vůči týmu Ferrari - 0 bodů, 8 vítězství.
2008 Vůz MP4/23 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Heikki Kovalainen.
